Rejstřík podle data (2)

Přijde kovboj do saloonu a prohlásí:
"Kdo rozesměje mojeho koně, dostane 100 $!"
Přihlásí se malý, hubený kovboj, po chvilce se vrátí a chce výhru. 
Všichni se jdou podívat a vidí, jak se kůň válí smíchy. Kovboj dostane 
slíbených 100 $.
Protože kovboj nemůže na rozchechtaném koni odjet, dá v sázku dalších 
100 $ - tomu, kdo mu koně rozpláče. Opět se přihlásí malý kovboj a 
vyhraje. Na otázku, jak to dokázal, odpovídá:
"Rozesmál jsem ho tím, když jsem mu řekl, ze mám větší péro jak on, 
rozplakal jsem ho, když jsem mu ho ukázal."

Na zápraží statku seděla holčicka a jedla chléb s máslem, když k ní 
přišel žebrák a prosil taky o kousek. Děvče ho však odmítlo, a tak mu 
žebrák pohrozil:
"Že jsi tak zlá, Pán Bůh tě potrestá a mezi nohama ti naroste kočka!"

Po několika letech počalo se dívce objevovat v rozkroku chmýří. Když to 
poprvé zpozorovala, vzpomněla si na příhodu se žebrákem a rozplakala 
se. Starostlivé matce svůj pláč vysvětlovala, a matka na to:
"I jdi ty hloupá, tomu nevěř, že tě Pán Bůh potrestal, já mám taky 
takovou kočku."
A na dotvrzení svých slov zvedla sukně a ukázala svoji chlupatou.
"Jejej mami," diví se dceruška, "ta tvoje kočka má velikou hubu.
Selka však nezaváhala a odsekla:
"Počkej, až tvoje kočka sežere tolik ptáků, jako moje, budeš ji mít 
taky tak velkou."

Paní: "Mařenko, nic přede mnou nezatajíte. Vím, že jste v jiném stavu."
Mařenka: "Právě tak, jako vy, milostivá paní!"
Paní: "Nebuďte drzá! Mne dostal do jiného stavu můj manžel, pan 
velkomožný."
Mařenka: "A co si myslíte, kdo mne?!"

Přistáli takhle ufoni tajně na zemi a po čtrnácti dnech zkoumání došli 
k závěru, že dominantním druhem na Zemi jsou stroje. Řekli si, že na 
nějakém odlehlejším místě zkusí navázat kontakt. 
Záblesk světla, a na pouštní silnici u benzínové pumpy stojí ufon. 
Dojde na pár metrů k jednomu stojanu a povídá vysokým synteticky 
znějícím hlasem v lámané angličtině:
"Doveď mne ke svému veliteli."
Stojan samozřejmě neodpověděl, tak to ufon zkusil znovu, trochu 
hlasitěji:
"Doveď mne ke svému veliteli!"
Stojan zase nic, tak ufon rozepnul pouzdro u opasku, vytáhl paprskomet, 
odjistil ho a zařval:
"Doveď mne ke svému veliteli!!!"
Stojan byl bezpochyby vyděšen k smrti, ale neřekl ani slovo. Tak ufon 
zmáčknul spoušť a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celá 
pumpa během vteřiny zmizela, výbuch odhodil ufona několik stovek metrů 
daleko do pouště. Po chvíli poblíž přistála kosmická loď a ufona 
naložila. Když se probral, velitel mu říká:
"Vidíš, já jsem ti říkal, aby sis nezahrával s frajerem, kterej si 
omotá péro kolem hlavy a strčí si ho do ucha..."

Jaky je rozdíl mezi novinářem a manželem?
Novinář své spolupracovníky zná, manžel ne.

Víte, jak se chytá krokodýl?
To na břehu řeky rozlejete tekutý asfalt a navrch hodíte kousek špeku. 
Krokodýl vykoukne z vody, vidí špek, řekne si 'Na špek vám neskočím!' a 
skočí na asfalt.

Jdou dva policajti parkem a najdou mrtvolu v pokročilém stadiu 
rozkladu:
"Podívej se na to! Zase je tady mrtvola!"
"Jak zase? Ty jsi už tady někdy viděl mrtvolu?"
"Jasně, před měsícem a byla dokonce stejně oblečená."

"Jedno pivo!" poručí si host. 
Číšník přinese evidentního napěněného podmíráka.
"Dotočte to, prosím."
"To není třeba, to dojde."
Host po chvíli odchází:
"Platim!"
"Bude to 7,20 Kč."
Host podává pětikorunu.
"Pardon, říkal jsem 7,20!"
"To je v pořádku, to dojde."

"Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si
odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já 
jim přeju od srdce co i oni mi přejou..."
"No prosím, Kohn, už zase začínaj..."

Chlap a ženská se seznámí na večírku a skončí v posteli. Když je po 
tom, ženská se ptá:
"Prosím vás, a nemáte náhodou AIDS?"
"AIDS? Ne, chraň pánbůh, to opravdu nemám."
"No to jsem si oddychla. Už jsem se bála, že bych to chytila podruhý."

Víte, jaký je rozdíl mezi placeným a neplaceným sexem?
Ten neplacený je nepoměrně dražší.

Chlápek usedá v letadle a zjistí, že na vedlejším sedadle je v 
popruhách velký papoušek. Protože proti ptákům nic nemá, jen zakroutí 
hlavou. Po startu obchází letuška cestující. Chlápek ji požádá o kafe a 
papoušek za ní volá: "A mně přines panáka, krávo!"
Letuška je sice mírně rozhozená, ale papouškovi přinese panáka whisky.
Zapomněla ale na kafe. Tak ji chlápek prosí znovu. Papoušek mezi tím 
obrátil svoji sklenici do sebe a zařval: "Eště jednoho, ty slepice!"
Letuška už je docela vytočená, ale zase přinese papouškovi panáka. 
Jenže zase zapomněla na to kafe. Chlápek si říká, že tedy zkusí 
papouškův přístup:
"Už dvakrát jsem ti říkal o kafe. Tak se seber a koukej ho přinést, 
nebo schytáš pár facek!"
Za chvilku se objevili dva vysocí stevardi, popadli chlápka i papouška, 
odvlekli je k nouzovému východu, otevřeli propadlo a vyhodili je ven. 
Jak vypadli z letadla, papoušek říká chlapovi:
"Teda, na někoho, kdo neumí lítat, ti to dost kecá!"

Uprostřed pouště začne velbloud stávkovat. Turista se snaží, jak může, 
ale velbloud se odmítá pohnout. Nezbývá, než velblouda odtáhnout do 
servisu v nejbližší oáze. V oáze mu řeknou:
"Známe, jasný případ. Na rampu!"
Vezmou velblouda, zatlačí ho na rampu a pak jeden Arab vezme ocelovou 
tyč a práskne s ní velblouda přes koule. Velbloud vypálí jako blesk a 
za chvíli zmizí za obzorem. Turista poděkuje Arabovi za opravu a říká:
"Hezký, ale jak já ho teďka dohoním?"
"Známe, jasný případ. Na rampu!"

Výpravčí je u zkoušky z železničních předpisů.
"Proti sobě jedou dva rychlíky, co uděláte?"
"Dám semafor na STŮJ."
"Zařízení vám nefunguje."
"Přehodím výhybku."
"Nestačíte doběhnout."
"Zamávám červeným praporkem."
"Nemáte."
"Zavolal bych manželku."
"A na co manželku?"
"Řekl bych jí: Stará, honem, pojď se podívat. Teď uvidíš rachot, jaký 
jsi v životě ještě neviděla."

K letišti se přibližuje dopravní letadlo, ze kterého trčí 50 párů 
nohou. Z intercomu se ozývá kapitán:
"Až zařvu 'TEĎ!', utíkejte jako o život!"

Na lodi prosí slečny starého mořského vlka, aby jim vyprávěl nějaký 
vtip.
Námořník se ošívá, že zná jen samé sprosté. A děvčata na to, ať tedy 
místo každého sprostého slova zakašle, že už si to domyslí. Námořník 
spustí:
"Echm, echm echm echm. Chrchly Chrchly echm, chm echm chrchly chrchly.
Chrchly chrchly, echm echm... Doprdele, teď sem to zkurvil."

"Miláčku, musíš mi na každou otázku odpovídat otázkou?"
"Opravdu to dělám?"

Takhle babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli.
"Nezapomeň! Dvě věci!" říká babka.
Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí.
"Cos to zase přines? Říkala sem jasně: dvě věci! Kde máš smeták?"

Tonda šel navštívit přítele. Našel ho v kuchyni klečet na kolenou a 
drhnout podlahu.
"No tohle by mne ani ve snu nenapadlo, příteli."
"Mě taky ne, to je nápad mé staré."

Rozhovor na golfovém hřišti:
"Zahrajeme si znovu příští sobotu?"
"No, měl jsem mít v sobotu svatbu, ale můžu to odložit."

Přijdou takhle ženské houfně (autobus to napasoval výlohou do 
kosmetického salónu) do nebe k nebeské bráně a tam narazí na Svatého 
Petra. Všechny chtějí samozřejmě do nebe a tak musí podstoupit zkoušku. 
Svatý Petr říká:
"Která z vás měla styk před tím, než byla plnoletá, odchod!"
Zvednou se asi tři ženy a odcházejí.
"Která z vás byla nevěrná aspoň jednou svému muži, odchod!"
Zvedne se zbytek kromě jedné a jdou směrem k peklu. Najednou Svatý Petr 
volá:
"Hej, vraťte se ještě!"
Tak ženy utíkají zpět celé šťastné, že si to rozmyslel, a Svatý Petr 
říká:
"Tu hluchou vemte sebou taky!!!!"

Přijde takhle jeptiška k doktorovi, že má spálené přirození. Doktor se 
ptá, jak se to stalo. Jeptiška na to říká:
"Já jsem tu svíčku zapomněla sfouknout."

Babička seděla na pláži, kde si její vnouček ve slunečním kloubouku a 
župánku hrál s kyblíčkem a lopatkou a plácal bábovičky. Najednou se 
objevila obrovská vlna, která zalila pláž a když vtekla zpět do moře, 
vzala vnoučka s sebou. Babička padla na kolena a začala se modlit:
"Ó, Bože, prosím, vrať mi mého vnoučka. Je to tak nevinné stvoření, tak 
sladký chlapec, tak báječné dítko."
Jako zázrakem se přihnala další velká vlna a zanechala po sobě vnoučka 
přesně na původním místě, v župánku a s lopatičkou a kyblíčkem. Babička 
obrátila oči k nebesům, rozhodila rukama a říká naštvaně:
"Měl kloubouček..."

Proč je v Kalifornii tolik právníků a v New Jersey tolik skladů 
toxických odpadů?
New Jersey si vybíralo první.

Přišel takhle chlápek do obchodu se vším možným. Zaujala ho krásně 
zpracovaná mosazná krysa, opravdu umělecké dílo. Zeptal se prodavače a 
dohodli se na ceně.
Prodavač jej upozorňuje:
"Pane, nebereme žádné reklamace. Jak si to jednou odnesete, je to vaše 
a nevezmu si to zpátky za žádných okolností."
Chlápek souhlasí, zaplatí a nese si krysu domů. O pár bloků dál si 
najednou všimne, že za ním po ulici cupitá živá krysa. A najednou 
další, a další, za chvilku jsou jich stovky, všechny jej trpělivě a 
klidně sledují. Brzy je celá ulice zaplavena krysami. Chlap zpanikaří a 
rozběhne se, krysy za ním. Bylo jich už nepočítaně.
Chlapovi došlo, že jdou po té sošce. Doběhl tedy k řece a šup sošku do 
vody. A celé to procesí krys se nahrnulo do řeky za soškou a utopilo 
se. Chlápek se otočil a došel zpátky do krámu. Hned jak vešel, prodavač 
na něj: "Pane, říkal jsem vám, že reklamace neberu!"
"To je v pořádku. Já se chci jen zeptat, jestli byste náhodou neměl 
mosaznou sošku právníka."

Mladý významný právník byl zrovna na cestě k soudu k projednání jednoho
složitého případu, když tu se najednou zničeho nic octl před nebeskou 
branou.
Svatý Petr jej uváděl dovnitř a právník protestoval proti své předčasné 
a náhlé smrti:
"Jsem příliš mladý, než abych zemřel. Je mi teprve 35!"
Svatý Petr souhlasil, že 35 je přeci jen docela málo na vstup do 
nebeského království, a přislíbil, že se na jeho případ podívá. Vrátil 
se za hodinu a říká právníkovi:
"Synu, obávám se, že chyba je někde u vás. Ověřili jsme váš věk na 
základě hodin fakturovaných vámi vašim klientům, a zjistili jsme, že je 
vám nejméně 108 let."

Když osoba napomáhá zločinci porušovat zákony, než je zločinec zatčen, 
nazveme ji komplicem.
Když osoba napomáhá zločinci porušovat zákony, když je zločinec zatčen,
nazveme ji obhájcem.

Soudní proces v Grónsku:
"Řekněte nám, kde jste byl v noci ze 14. listopadu na 20. března."

Víte, co jsou to smíšené pocity?
Když vaše tchýně padá do propasti ve vašem autě.

"Mohl byste mě informovat, kolik u vás stojí jeden diskrétní pohřeb?"
"No záleží na tom, jakou rakev si vyberete."
"Potřeboval bych nějakou pevnou a hlavně zvukotěsnou, to víte, tchýně 
není ještě tak úplně po smrti."

Do CIA přijímají nové agenty. Uchazeči musí projít sérií náročných 
fyzických a psychických testů. Když zbydou jen dva vhodní chlápci, 
ředitel agentury se rozhodne, že musí podstoupit ještě nejnáročnější 
test loajality vůči svému zaměstnavateli. Dá každému agentovi pistoli a 
říká:
"Vedle v místnosti je vaše tchýně. Běžte a zastřelte ji."

První chlápek vezme bouchačku, zmizí v místnosti a po pěti minutách 
vyjde, hlavu v dlaních, vyčerpaný výraz, a říká:
"Ne, nejde to, prostě to nemůžu udělat."

Druhý chlápek zmizí v druhé místnosti. Chvilku je ticho, ozve se 
několik výstřelů a pak takové tupé, dřevěné zvuky a ženský jekot. Po 
chvilce vyjde maník ven, celý od krve, a říká:
"V tý pistoli byly slepý náboje, tak jsem ji musel umlátit židlí."

Adam - jediný šťastlivec, 
který neměl tchýni.

U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod - za rakví kráčí muž s 
manželkou a psem - dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž 
nevydrží a ptá se, kdo to má pohřeb. Muž za rakví odvětí:
"To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a 
zakousl ji."
"To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní?"
"Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!"

"Nazdar, jak se máš?"
"Akorát jdu z pohřbu své tchýně."
"A proč jsi tak poškrábaný?"
"Bránila se..."

"Jak jsem se včera potřeboval vyspat na zkoušku, tak můj spolubydlící 
hrozně chrápal."
"Tak jsi na něho měl zamlaskat."
"Mlaskal jsem na něho asi pět minut. Pak jsem do něho šťouchal, kopal 
jsem mu do postele, bral jsem mu peřinu, tahal jsem z pod něho 
prostěradlo, vůbec nic nepomohlo, ale nakonec jsem přeci jen usnul 
- vyčerpáním."

Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a 
volá:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich deset tisíc!!"
"Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili."
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy. Sluha 
se ho ptá, k čemu bylo to červené triko, a Napoleon odpovídá:
"Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, 
vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn, a tudíž se nebudou obávat, že 
bych mohl zemřít."

O pár hodin později opět sluha přiběhne:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich třicet tisíc!!"
"Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili."
Opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz.

Druhý den ráno sluha přibíhá a volá:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich tři sta tisíc! Tady je vaše 
červená košile!"
"Ne, Jeane, jestli jich je tři sta tisíc, pak to znamená, že je čas na 
moje hnědé kalhoty."