Jdou takhle po nočním městě tři děvčata. Inu potká je chlapec, a co 
nevidí. Jedna hnáty křivé, hlas vichřice podoba. Rozcuchané vlasy, no 
prostě děs. Inu koukne na druhou. Ta je ještě horší. A než stačí očkem 
zamířit na třetí, ozve se: "Já sem taky matfyzačka."

Matka říká synovi, který přinesl špatné vysvědčení:
- Počkej, otec ti dá, jen co vystřízliví!

Medici trénovali práci s mikroskopem a měli hledět na baktérie ve 
slinách. Někteří se domluvili a vpašovali spolužačce na sklíčko kapku 
spermatu. Každý čučel do svého okuláru, potom kolegům navzájem a 
dotyčná začala nadšeně vykřikovat "Vy tam máte jen nějaký sliz, ale já 
mám ty baktérie k světu, ty jsou!" 
A přišel k tomu profesor, chvíli na to kouká a pak povídá:
"Slečno, že si ráno nečistíte zuby je vaše věc, ale prosím vás, 
udělejte mi to k vůli, příště si aspoň vypláchněte ústa..."

Medička na zkoušce, a nic nezná, tak ji ten docent dá záchrannou 
otázku:
"Tak nám aspoň řekněte, jak byste amputovala penis?"
"Mno, nejdřív bych skalpelem nařízla kůži a vazivo, podvázala cévy,
a potom pilkou přeřízla kost."
"Slečno, vaše znalosti anatomie jsou mizerné, ale musím uznat, že
v lásce jste měla sakra kliku."

Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, 
co to má to zvíře pod bříškem.
"Ále to nic není, toho si nevšímej."
Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil:
"No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!"

P-pán p-prof-fesor, m-môže šššš-tudent r-robiť s-skúšku
k-keď je o-opitý?
Nooo, v podstate môže...
Ch-chlapci, p-prineste ho!

Paní učitelka s dětmi ve škole probírá pohlavní orgány muže a ptá 
se jich, jak by to ještě mohlo být pojmenováno.
Děti: "Úd, penis, pyj..."
Pak se ozve Pepíček a řekne: "Lemrouch!"
Paní učitelka se ho ptá, kde na to slovo přišel. Pepíček povídá:
"To jsem si nevymyslel, paní učitelko, to píšou v knihách. Četl 
jsem Staré pověsti české a tam v pověsti o Oldřichovi a Boženě 
stojí: Oldřich se vrací z projížďky, sesedá z koně. Přijde k němu 
Božena políbí mu lem roucha."

Pepíček přijde domů a otec se ho ptá :
"Tak co je nového ve škole?"
"Ále dostal jsem poznámku. Učitelka se ptala, jak bysme natřeli školu,
tak jsem jí řek', aby sme tam jebli hnědou."
"Co si debil? To by byla škola moc tmavá!"

Pepíček sedí na zkoušce proti učiteli a učitel se ho ptá: "Když dva
lidé spolu hovoří a jeden z nich je hlupák, co se stane?".
"Ten druhý neudělá zkoušku," odpoví Pepíček.

Po závěrečném vysvědčení se sejdou tři žáci, kteří propadli z biologie 
a nadávají na učitelku. Pak přejdou k tomu, že by ji mohli něco udělat.
První říká: "Já ji vylákám do lesa."
Druhý říká: "Já ji povalím na zem."
Třetí říká: "A já ji nakopu do koulí."

Povídají si Sněhurka a ježibaba, kam jít na vysokou školu.
Sněhurka: "Já půjdu na ekonomku, sice tam nebudu nejhezčí, ale budu 
tam nejchytřejší."
Ježibaba: "Já půjdu na matfyz. Sice tam nebudu nejchytřejší, ale 
budu tam nejhezčí!"

Přijde malá Anička domů ze školy a tatínek se ptá:
"Co bylo ve škole?"
"Ale nic, jen jsem dostala 4 ze zeměpisu."
"A proč prosím tě?"
"Ale nemohla jsem najít aljašku."
"...a nenechala sis ji v pokojíčku?"

Přijde Pepíček ze školy a říká:
Mami, dneska jsem se jediný z celé třídy přihlásil!"
"No to je pěkné," říká maminka, "a na co se tě paní učitelka ptala?"
"Kdo rozbil okno na chodbě."

"Slečno, znáte Ludolfovo číslo?"
"Ano, ano, vzpomínám si, ale teď si právě nevybavuju, jak jsou při 
tom nohy..."

"Slyšela jsem, že Váš syn studuje na univerzitě. Co z něho bude, až 
skončí?"
"Obávám se, že důchodce."

To takhle byla jedna adeptka na zkoušce z anatomie, ale protože
byla trošičku dutá, tak jí hrozila čtyřka, jenže onen zkoušející měl
pochopení pro studenty a tak jí dal zachraňující otázku: 
"Z jakého svalstva jsou stydké pysky?"

Ona dívčina se zamyslela a nesměle pípla: "Z příčně pruhovaného?"

A zkoušejícímu nezbylo než jí říci: "Tak si s nima zatleskejte a
přijďte příště!"

U vchodu do domu stojí malý Pepíček a snaží se dosáhnout na zvonek. 
Jde kolem paní učitelka.
"Pepíčku, počkej, já ti pomohu," a zazvoní.
Pepíček vykřikne:
"Honem, paní učitelko, honem utíkejte, nebo nás chytí domovnice!"

Učitel hraje s dětmi kreslicí hru, kdy každý nakreslí část na tabuli.
Původně chtěl, aby začal Pepíček, ale pak ho napadlo, že by Pepíček
určitě zase nakreslil něco neslušného, takže jako první vyvolá Aničku.

Anička: Toto je náš dům.

        /\
       /  \
      /    \
     /      \
     |      |
     |      |
     |      |
     |      |


Učitel ji pochválí a vyvolá Petra.

Petr:  "Tohle jsou naše vstupní dveře."

        /\
       /  \
      /    \
     /      \
     |      |
     |  _   |
     | | |  |
     | |_|  |


"Výborně Petře", chválí učitel, a vyvolá Richarda.

Richard: "Toto je naše střecha."

        /\
       /UU\
      /    \
     /      \
     |      |
     |  _   |
     | | |  |
     | |_|  |


"Velmi dobře, Richarde", říká učitel a vyvolá Marušku.

Maruška: "A tady je sluníčko."

        \|/
        -O-
        /|\
        /\
       /UU\
      /    \
     /      \
     |      |
     |  _   |
     | | |  |
     | |_|  |


"Výborně Maruško", chválí učitel a zdá se mu, že teď už Pepíček
nemůže nic moc pokazit a tak ho také vyvolá k tabuli.

Pepíček: "Toto je můj otec, když se snaží sebrat mýdlo, které mu
spadlo při sprchování."

      ______
     /      \
    /   \|/  \
   /    -O-   \
   |    /|\   |
   |    /\    |
   |   /UU\   |
   |  /    \  |
   | /      \ |
   | |      | |
   | |  _   | |
  _| | | |  | |_
 (___| |_|  |___)

Učitelka napsala žákovi do žákovské knížky:
"Smrdí, umývat!"
Otec odepsal :
"Učit, nečuchat!"

V první třídě se v září ptá paní učitelka dětí:
"Kdo vi, kolik je 1+2?"
Nikdo se nahlásí.
"Opravdu to nikdo neví?"
Pak se vzadu nesměle přihlásí jedna holčička:
"Já teda nevím, kolik je 1+2, ale určitě je to to samé, jako 2+1, 
protože operace sčítání je na tělese reálných čísel komutativní!"

Ve škole:
"Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?"
"Nikdo, paní učitelko."
"Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?"
"Tatínek."
"Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří a ne Johnnie."

Víte co má společného učitelka s žumpou?
Buď je nasraná nebo vyčerpaná.

/ ze školy / akademické

"Dobrý den, pane profesore."
"Dobrý den, vážený pane profesore."
"Představte si, včera po lahodném obědě potkal jsem alternativně 
mentálně založeného spoluobčana."
"Ale jak jste to, vážený pane kolego, poznal?"
"Možna tomu lze těžko uvěřit, pane profesore, ale místo
'obávám se, že vaše věta není úplně přesná' říkal 'hovno', pane 
profesore."

Jak postupuje matematik, když má prázdnou konvici a má si udělat čaj?
Vezme konvici, naplní ji vodou, postaví na vařič, pak si připraví čaj 
do hrníčku a když se voda začne vařit, zalije čaj vařící vodou.

A jak postupuje matematik, když si má udělat čaj a má konvici 
plnou vařící vody?
Vylije vodu a tím převede řešení na předchozí případ.

Jak se rozliší kvantový mechanik od normálního mechanika?
Kvantový mechanik umí zaparkovat svůj automobil do garáže, 
aniž by při tom musel otevřít dveře.

Jarní podvečer na Petříně, na lavičce se objímá mladá dvojice 
matfyzáků... Děvče se ptá chlapce:
"Myslíš na to na co já?"
"To víš, že ano miláčku."
"A kolik ti to vyšlo?"

Jde po mostě skupina holomorfních funkci a vesele si
prozpěvuje.
Potká je stará, hnusná, svraštělá derivace a křikne:
"Pojďte sem, já vás všechny zderivuju!"
Funkce se leknou a rozprchnou se po širokém okolí.
Jen jedna jde dále a vesele si prozpěvuje: "Já jsem e na
x-tou, já jsem e na x-tou..."
Stará svraštělá derivace se zasměje a zderivuje ji podle Y.

              (Ale určitě to bylo všechno trošku jinak...)

Je prováděn vědecký výzkum na pavoukovi.
Vědec tleskne a pavouk vyskočí.
Vědec mu utrhne nohu, tleskne a pavouk vyskočí.
Vědec mu utrhne druhou nohu, tleskne a pavouk vyskočí.
Vědec mu utrhne třetí nohu, tleskne a pavouk stěží, ale opět vyskočí.
Vědec mu utrhne čtvrtou nohu, tleskne a pavouk se ani nehne.
Výsledná zpráva zní takto:
Když pavoukovi utrhnete čtyři nohy, ohluchne.

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: "3"
a všichni se začnou řehtat. Pak se uklidní, a jiný řekne: "5"
a zase se všichni složí smíchy. Vzápětí další řekne: "11"
a vypadá to že smíchy prasknou. Pánovi co sedí naproti je to
divné, tak se jich ptá: "Prosím vás, čemu se to smějete ?"
"No my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali,
a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí."
"Aha, a můžu si to taky zkusit?"
"Jasně..."
Tak pán se nadechne a povídá: "14" ...nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: "9"
... zase nic, koukají se ne něj divně. Tak vsadí na tutovku
a povídá: "3"
... kamenné ksichty. Tak se ptá:
"Vždyť jsem nakonec říkal i vtip který se vám předtím líbil,
proč jste se nesmáli?"
"No když vy to neumíte tak podat!"

Jistý pán se chce naučit japonsky. Jde za rodilým Japoncem a ptá se:
"Za jak dlouho se můžu naučit dobře japonsky?"
"Nejméně za dvacet let."

Jde za nejlepším českým učitelem japonštiny:
"Za jak dlouho se naučím dobře japonsky?"
"Nejdřív za pět let."

Pak potká studenty VŠ a zase se ptá:
"Za jak dlouho se můžu naučit japonsky?"
"Máte na to skripta?"
"Ano."
"Tak na to stačí dva dny."

Letí dva odvážní chlapíci v balónu. Stalo, že je vítr odvál někam 
do mraků a oni ztratili přehled o tom, kde jsou. Neviděli nic než 
mlhu kolem sebe. Štěstí je však neopustilo, v mracích se na chvíli 
objevila průrva,kterou zahlédli dole na zemi člověka.
"Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?"
Žádná odpověď.
"Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?"
Človíček zvedl hlavu, ale nic neříkal, jen se na balón smutně díval.
"Halooooo, paneee, kdeee jsmeee?", volali zoufalci z balónu.
A tu konečně tázaný odpověděl: "V balóóóóóónuuuuu!"

Pak se mraky zatáhly, a cestovatelé opět osiřeli, uzavřeli se do sebe 
a přemýšleli, co si o tom vlastně mají myslet. Až to jeden rozlouskl.
"Víš," povídá, "ten člověk dole, to byl určitě matematik."
"???"
"No za prvé mu to strááášně dlouho trvalo, za druhé měl pravdu, a 
za třetí je nám to stejně na nic."

Novinář, matematik a fyzik jedou spolu vlakem Arizonou. Novinář se 
dívá z okna a po chvíli prohodí: "Jak tak koukám, všechny krávy 
v Arizoně jsou černé".
Fyzik jej poopraví: "Pane kolego, to jste řekl velmi nepřesně. Aby 
to bylo přesné, musíte říci: Všechny krávy v Arizoně, které jsme 
viděli, jsou černé".
Matematik zvedne hlavu od čtení a praví: "Ale ani vy jste to 
neřekl správně, pane kolego. Správně musíte říci: Všechny krávy 
v Arizoně, které jsme viděli, jsou alespoň z jedné strany černé".

Proč Bůh nikdy nedostal místo na univerzitě
-------------------------------------------

1/ Měl jen jednu významnou publikaci.

2/ Navíc byla v hebrejštině.

3/ Také neměla žádné odkazy na literaturu.

4/ Ke všemu nebyla publikována ve významném slovníku.

5/ Jsou i pochyby o tom, že ji napsal sám.

6/ Možná, že je pravda, že stvořil svět, ale co udělal od té doby?

7/ Jeho přístup ke spolupráci je velice svérázný.

8/ Vědecká komunita stále měla a má problémy s kontrolou jeho
   výsledků.

9/ Nikdy si při práci s lidskými vzorky nevyžádal souhlas Výboru pro
   etiku.

10/ Když se jeden experiment nezdařil, tak se snažil zahladit stopy
    utopením vzorků.

11/ Když se jednotlivé vzorky nechovaly podle očekávání, tak je
    odstranil.

12/ Málokdy chodil přednášet, obvykle jen prokázal čtení Knihy.

13/ Leckde se dokonce říká, že za něj přednášel jeho syn.

14/ První dva studenty vyhodil za přílišnou touhu po vědění.

15/ Ačkoliv měl ke zkoušce jen deset požadavků, většina studentů stejně
    neuspěla.

16/ Měl jen občasné konzultační hodiny, a navíc jen na vrcholku hory.

Před domem stojí biolog, fyzik a matematik. Do domu vstoupí člověk a 
po chvíli vylezou dva lidé.
Biolog: "Á, tady to vidíte. Jasný případ rozmnožování."
Fyzik: "Ale kdepak pane kolego. To byla chyba v měření."
Matematik: "Mýlíte se. Za chvíli tam vleze ještě jeden a nebude 
tam nikdo."      
                                           (SUP)

Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz:
"Kolik je 2x2?"

Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak 
říká: "Je to 3.99."

Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli 
oznamuje: "Výsledek leží mezi 3.98 a 4.02."

Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví:
"Odpověď nevím, ale jsem si jist, že existuje."

Filozof:
"Co tím myslíte, 2x2?"

Logik:
"Prosím, definujte 2x2 přesněji."

Právník zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se:
"Kolik chcete, aby to bylo?"

To se takhle jednou Svatý Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom 
Pražští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy anděla, ať 
zjistí, co se dole děje.

Je jeden měsíc před zkouškami a anděl hlásí:
- Medici se učí a ekonomové a právníci chlastají.

Týden před zkouškami:
- Medici si už opakujou, všechno umějí, ekonomové začínají číst skripta 
  a právníci chlastají.

Večer před zkouškami:
- Medici jsou už naučený, uměj to pozpátku, ekonomové dočetli taktak 
  Samuelsna a právníci se modlejí.
Svatý Petr povídá:
- Modlejí říkáš? No tak to jim pomůžeme...